VÝSTUPY Z WORKSHOPŮ MOTORIKA I – HRUBÁ MOTORIKA

Ze zápisů workshopů s tématem Hrubá motorika vyplynulo, že nosná byla následující témata: 

  • Vybavení pomůckami: většina MŠ hodnotí svou vybavenost pomůckami jako velmi dobrou (někdy pociťují až „převybavenost“ a vrací se k přirozeným pomůckám, se kterými se děti běžně setkávají doma a venku – cedníky, plastové krabičky, poklice, klacky, šišky, kamínky, aj., a ke cvičení a pohybovým aktivitám ve volné přírodě). Na první místo všichni shodně zařadili dostatek přirozeného pohybu.
  • Na většině workshopů si kolegyně vzájemně představily i pomůcky „nové generace“ – specificky zaměřené (balanční desky a chodníčky, míče a míčky různého typu, materiálu a použití a relaxační podložky).
  • Literatura a jiné zdroje se ukazovaly, hodnotily a sdílely na všech workshopech.                                        
  • Velikost prostor pro pohybové aktivity: Cca ½ MŠ spolupracuje se ZŠ, Sokolem apod. a nejméně 1x týdně využívají „velkou“ tělocvičnu.
  • Metodika stavby cvičební lekce (pohybové aktivity): Všude je běžně používané dělení na průpravnou, hlavní a závěrečnou část.
  • Role mateřské školy x roli rodiny v zajišťování a doprovázení dětí na specializované aktivity vedené externími lektory (plavání, lyžování, bruslení). Rozhodně se jedná o aktivity, které rodiče vyžadují, je ale poněkud sporné, zda v těchto případech nesuplují MŠ úkol a práci rodičů a to zejména v případech, kdy paní učitelky fungují pouze jako doprovod a servis dětem.
  • Jiné pravidelné pohybové aktivity vedené externím lektory: Předplavecká výuka a plavání, bruslení, lezecká stěna, lyžařská průprava a lyžování.
  • Jóga a turistika (vlastní lektoři z řad p. učitelek)
  • Velký rozdíl v přípravách a vedení pohybových aktivit pro:
    • Homogenní a heterogenní věkové skupiny
    • Pro děti s integrací
    • Ve MŠ pro děti se SVP

(Paní učitelky ze školek, které integrují děti s kombinovanými vadami, vývojovou dysfázií a PAS využívají k pohybovým činnostem, zejména u průpravných cvičení, metodické karty – názorné schematické obrázky formátu A4 s nakreslenou přesnou polohou cvičence.)

  • Cvičení pro plochonoží, cvičení „naboso“
  • Používání hudebních a hudebně – pohybových CD: Řada MŠ je s úspěchem využívá, všichni se ale shodují na nezastupitelnosti „živého“ zpěvu a hraní na hudební nástroj.                                        Obecně spíše přibývá využití médií proti přirozenému hudebnímu doprovodu. Zatím nedokážeme zhodnotit, zda je tento trend pozitivní nebo negativní. (Nicméně se zdá, že se výrazně ztrácí přirozená dětská zpěvnost a schopnost aktivního naslouchání.)
  • Na jednom z workshopů se kolegyně věnovaly metodice nácviku kotoulu vpřed – ten však nepatří mezi základní pohybové dovednosti, jde o poměrně obtížný gymnastický prvek a rozhodně jím nelze diagnostikovat motorickou úroveň dětí.
  • Diagnostika hrubé motoriky 2 letých dětí: Není nikde uceleně zpracována, lze pouze vycházet z vývojových tabulek.

Doporučení odborného týmu: vzhledem k tomu, že se ve dvou letech dítěte dovednosti hrubé motoriky teprve stabilizují a mezi dětmi jsou veliké vývojové rozdíly, nedoporučujeme hrubou motoriku u dvouletých dětí diagnostikovat, ale pouze se znalostí vývojových řad pohybových dovedností nabízet adekvátní podněty k jejímu rozvoji.

CKP SE VĚNOVALY TAKÉ TVORBĚ PŘÍPRAVY JEDNOTLIVÉ POHYBOVÉ AKTIVITY.

Celkem bylo zpracováno 2x HOD, 3x SKOK, 2x LEZENÍ, 1xLEZENÍ + další aktivity, 2xCHŮZE, 1x CHŮZE I + cvičení na plochonoží, 1xBĚH, 1x KOPÁNÍ