Diagnostika dítěte předškolního věku

 

TÉMA WORKSHOPU

Téma sledování vývoje dítěte, jeho schopností a dovedností v jednotlivých oblastech se bude prolínat všemi workshopy. První dva workshopy jsou věnovány výchozím otázkám spojených s tématem diagnostiky dítěte předškolního věku. Budou se věnovat výměně zkušeností k tématům úzce s diagnostikou souvisejících, např.:
  • Jak poznat potřeby dítěte
  • Jak posoudit vývoj dítěte
  • Jak nastavit podněty pro dítě, aby odpovídaly jeho aktuálním možnostem a dítě rozvíjely

CÍL WORKSHOPU

Cílem prvního workshopu je zjištění výchozí situace v zúčastněných mateřských školách, tj. zda a jak diagnostika probíhá v praxi, jakou podporu by mateřské školy potřebovaly k realizaci diagnostiky, včetně toho, jak se orientovat v různých typech diagnostik. Ujasnit si, co je jejím cílem, zda slouží pouze ke konstatování aktuálního stavu dítěte nebo zda diagnostika slouží jako podklad pro stimulaci a intervenci.

VÝSTUPY WORKSHOPU

Výstupy z prvních workshopů poukázaly na zajímavé skutečnosti, na které se bude v dalších aktivitách navazovat.

Jedna z nich je, že diagnostické záznamy a poznatky z MŠ nejdou s dětmi dál do základní školy a učitelé se tam pak potýkají s nutností opětovně zjišťovat úroveň dětí v jednotlivých oblastech. (Poznámka realizačního týmu: v ZŠ nemají učitelé téměř žádné systematické diagnostické nástroje, velmi hrubá a ne zcela cílená diagnostika se v zásadě používá pouze v případě, že dítě v některém předmětu selhává – a členění jednotlivých předmětů naprosto nenahrává orientaci v jednotlivých diagnostických oblastech.)

Při debatě o tomto námětu se nezávisle na sobě shodly jak paní učitelky, tak Jiřina Bednářová na tom, že při současném systému diagnostiky a hodnocení v MŠ a ZŠ je docela dobře možné, že by se poskytnutí hodnocení z MŠ mohlo stát na ZŠ důvodem, pro který by dítě mohlo být nahlíženo neobjektivně a setrvačně bez ohledu na skutečný pokrok, který dítě od vytvoření hodnocení udělalo. Řada kolegyň si ještě dobře pamatuje „posudky“ z dob minulých, které rozhodně nebyly objektivní a mnohým dětem spíše uškodily, než pomohly. Společně s Mgr. Bednářovou se shodly, že špatně a neobjektivně pojaté hodnocení dítěti znemožní „začít znovu s čistým štítem“ a může dítě vystavit zbytečným vyšetřením, nerovnému přístupu apod.

Velkým tématem je a bude sama možnost provádění individuální diagnostiky za současného stavu, kdy nás omezují velké počty dětí ve třídách a minimálně se překrývající pracovní doby učitelek. Tento problém je zvláště limitující v malotřídkách. Pokud se nám v průběhu projektu podaří najít způsob, jak za tohoto stavu efektivně pracovat s diagnostikou a následnou intervencí, bude to veliký úspěch. Vzhledem k tomu, že cílem projektu je předávání zkušeností, postřehů, nápadů a řešení mezi MŠ napříč republikou, věříme, že úspěšní budeme.

Výstupy z druhých workshopů ukázaly, že diagnostika je pro většinu zúčastněných škol běžnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Obvykle hledají „správnou“ záznamovou formu – tedy takový záznamový arch, který bude srozumitelný a zároveň v maximální míře vypovídající. Takový materiál, který lze zvládnout zodpovědně vyplnit nikoliv pouze formálně, ale v reálných podmínkách současné MŠ.

Došlo ke shodě, že většina školek používá různě modifikované materiály, nicméně přesný původ těchto materiálů či formulářů už většinou neznají, protože není nikde koncepčně ukotven a netvoří jednotný systém. V tomto kontextu byl diagnostický systém Mgr. Jiřiny Bednářové hodnocen jednoznačně pozitivně jako jediný systém, který je posloupný, vývojově zaměřený, s dostatečnou oporou o literaturu a odpovídající pomůcky. Citelná je neexistence jakékoli jiné systematicky pojaté diagnostiky a nejednotnost v požadavcích ČŠI v této oblasti.

TERMÍNY WORKSHOPŮ

 

 

Napsat komentář