Doporučení odborného týmu pro CKP

Pokud je příprava pro pohybovou aktivitu naplánována podle vývojového principu, lze pak cvičební jednotku použít pro provedení diagnostiky i v poměrně velké skupině dětí. Je jen třeba řadit cvičení do logických celků tak, aby se zachovala posloupnost vývojová i posloupnost náročnosti. V tomto případě není tedy na závadu věnovat celou cvičební jednotku jedné dílčí pohybové dovednosti, naopak je potřeba dát pozor, aby motivace (tedy příběh a téma pohybové jednotky) nepřevážila nad vývojovou posloupností obsahu a aby lekce v tomto případě neobsahovala příliš velké množství nesourodých aktivit. Nehledáme tedy všemožné aktivity ke zvolené motivaci, ale při plánování cvičební jednotky nejprve stanovíme jednotlivé pohybové úkoly a až následně přiřazujeme motivaci k obsahu. Je samozřejmé, že všechny pohybové lekce nemusí a ani nemohou být vedeny s diagnostickým cílem k jedné pohybové aktivitě, nicméně zařazení „diagnosticky vystavěné“ pohybové aktivity může velmi napomoci v procesu zjišťování pohybové úrovně dětí.

Příklad:
Potřebuji diagnostikovat motorickou dovednost SKOK.
Vývojově si seřadím pohybové dovednosti, vedoucí ke skoku a použiji je ke stanovení obsahu i posloupnosti lekce. K pohybovým dovednostem přiřadím věk, ve kterém tuto dovednost očekávám.

Vývojové fáze skoku: Průměrný věk dovednosti
Krok dolů z malého vyvýšení (schodu, nízké lavičky) 1,5 – 2 roky
Poskoky na podlaze současně oběma DK 2 – 2,5 roku
Skok snožmo přes překážku 5 cm 3 roky
Skok do dálky snožmo – přeskok čáry, dítě si samo volí délku skoku 3 -3,5 roku
Překročení překážky 10 cm napřed pravou, následně i levou nohou 3 – 3,5 roku
Poskoky na jedné noze na místě 3,5 roku
Skok do dálky snožmo, délka skoku 25 a více cm 4 roky
Skok snožmo přes překážku 10 cm 4 roky
Přeskočení překážky 15 cm jednou nohou napřed 4 – 4,5 roku
Série 4 skoků snožmo -stejná délka skoku (30a více cm) 4 – 4,5 roku
Poskoky po jedné i druhé noze na dráze 4 metry 4 – 4,5 roku
Série 10 skoků snožmo bez pádu 5 let
Výskok snožmo na schod 5 – 6 let

Až následně si vymyslím formu cvičení (např. proudové cvičení, cvičení na stanovištích, hromadné, frontálně vedené cvičení…) a nakonec motivaci (např. bleší cirkus, školka pro žabky, cesta skřítka Pružinky krajinou, aj.). Není nutné, aby byly pohybové úkoly řazeny při cvičení za sebou vývojově, je dobře si všímat, jak přesně a s jakou jistotou děti dané úkoly provádí. V ideálním případě diagnostické lekce jedna učitelka pohybovou aktivitu vede a druhá zaznamenává výkony dětí při jednotlivých pohybových úkolech.

Shrnutí workshopů z oblasti hrubé motoriky zde.